Únorové pranostiky jsou nejčastěji o mrazu, sněhu a ledu

K nejznámějším únorovým pranostikám patří "Únor bílý pole sílí". K méně známým, které vypočítává kniha Jana Munzara Medardova kápě, patří "Sněhový únor sílí úhor", "Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele", "Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci" a "V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá".

Pranostiky se vážou také k svátkům v církevním kalendáři: "Na Hromnice (2. února) vezmi dvě kabanice", "O svaté Scholastice (10. února), navleč si rukavice", "O svatém Řehoři (13. února) mrazy přituhnou a vše zmoří" nebo "Na svatého Valentýna, zamrzne i kolo mlýna". O zamrzání mlýnských kol, které působilo problémy s moukou, píše například lidový kronikář František Vavák.

K svátkům v druhé polovině února se už vážou pranostiky ohlašující jaro: "O svaté Juliáně (16. února) připrav vůz a schovej sáně" nebo "O svatém Šimoně (18. února) schází sníh ze stráně".

Podle počasí o některých dnech se podle pranostik usuzuje, jaké bude počasí následující období: "Když mrzne o svatém Petru (22. února), mrznout bude 40 dní" nebo "Je-li na svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, je 40 velkých; není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu".

Svatý Matěj je už ale především spojován s oteplením, ale někdy jen podmíněně: "Na svatého Matěje do závěje naleje", "Svatý Matěj boří mosty, nebo staví", "Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned", "Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je".

Autor: ČTK
www.ctk.cz