Omrzliny hrozí hlavně dětem, diabetikům, kardiakům a lyžařům

Problém chladu je podle profesora v tom, že tlumí bolest, která by mohla signalizovat, že se něco špatného děje. "Když překonáme počáteční nepříjemný pocit, pak už chlad necítíme. Nervová vlákna při teplotách pod minus 20 stupňů už v postižené tkáni nevedou žádné bolestivé impulzy. Hlavně děti si to neuvědomí a mohou promrznout," řekl ČTK profesor.

Také starší lidé se zhoršeným prokrvením končetin s aterosklerózou nebo cukrovkou s postižením nejdrobnějších cévek by si podle profesora měli v mrazivých dnech dávat větší pozor. Jelínek proto svým pacientům radí, aby při mrazech pod minus deset stupňů Celsia raději nechodili ven.

"Kardiaci a diabetici mají v mrazu problémy, ale my fungujeme víc preventivně v tom smyslu, že pacienty, kteří byli na mrazivé dny objednáni, jsme obvolali, ať přijdou, až mráz přejde," řekl ČTK Jelínek.

Omrzlinami jsou nejvíc ohrožena vyčnívající místa těla a části vzdálenější od srdce, tedy prsty na rukou a nohou, ušní lalůčky či nos. Obecně i celý obličej, kde je kůže nejjemnější. Profesor Arenberger proto pacientům radí chránit si v mrazech obličej šálou a pokud možno ven nechodit. "Je lépe nebýt moc v mrazivém prostředí, protože dříve či později každá vrstva začne propouštět chlad," vysvětlil.

V mrazech by si člověk měl promazávat kůži mastnými krémy. Hydratační krémy jsou nevhodné, voda zhoršuje nepříznivý efekt chladu. Venku třeba při lyžování radí profesor "přimazávat" kůži krémem jednou za dvě hodiny, podobně jako jsou na to lidé zvyklí při ochraně před sluncem v létě.

Léčba omrzlin se liší podle stupně. Pokud jde jen o začervenání, tedy první stupeň, stačí krémy, které tlumí zánět a případně zmenší otok. Když jde o omrzlinu závažnější, kdy se utvořil "příškvar" a kůže odumírá, je nutno odumřelou část odstranit, zakrýt místo transplantátem a držet vše v čistém aseptickém prostředí. Léčba je dlouhodobá a má ji sledovat lékař.

Autor: ČTK
www.ctk.cz