Folklorní soubory v centru Brna potřetí předvedly fašank

Folklorní soubory předvedly 21. února v centru Brna takzvaný fašank, tedy průvod masopustních maškar spojený s bujarým veselím a zpěvem. Fašank má sice na Moravě tradici, v moderním Brně se ale až donedávna nic podobného nekonalo. V roce 2010 tradici obnovil soubor Šafrán.

vydáno: 21.02.2012, 16:44 | aktualizace: 21.02.2012 18:55

Brno - Folklorní soubory dnes v centru Brna potřetí předvedly takzvaný fašank, tedy průvod masopustních maškar spojený s bujarým veselím a zpěvem. Fašank má sice na Moravě tradici, v moderním Brně se ale až donedávna nic podobného nekonalo. V roce 2010 tradici obnovil soubor Šafrán. Na náměstí Svobody dnes začátek slavnosti sledovaly desítky kolemjdoucích.

Reklama

Cílem folkloristů je připomenout mladším obyvatelům města významnou tradici moravského venkova. Podle jednoho z organizátorů Ladislava Urbančíka se první dva ročníky obnoveného fašanku osvědčily, proto Šafrán uspořádal také třetí ročník.

Kromě Šafránu se do fašankového veselí zapojily další brněnské soubory a několik cimbálových muzik. Zájemcům z řad veřejnosti vyzdobily obličej zkušené malířky. Po převzetí takzvaného masopustního práva vyšly maškary na pochůzku centrem Brna. Večer "pochovají basu" na fašankové veselici v Dělnickém domě v Juliánově.

Fašank, masopust nebo také končiny jsou různá označení pro období před Popeleční středou, která zahajuje půst před Velikonocemi. Doba fašanku je vyvrcholením zábavy a nevázanosti před půstem.

Mezi maškarami dnes nechyběly medvědí kůže, které patří k nejstarším a nejrozšířenějším masopustním maskám v Česku. Další se liší podle regionu ve vzhledu i ve jménech. Ke známým patří Bába, Nevěsta, Žid, Pohřebenář neboli Slaměný, Turek a Ras.

Termín konání fašanku je závislý na prvním jarním úplňku, podle kterého se počítají Velikonoce - a podle nich také masopust. Už o víkendu se fašank konal například v Brně-Líšni a v mnoha obcích na českém i moravském venkově.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět