Zemřel karikaturista Vladimír Jiránek, autor Boba a Bobka

Vladimír Jiránek - mistrný glosátor dění i tvůrce večerníčků

Při vyslovení jména Vladimír Jiránek se snad každému v Česku vybaví některý z tisíců humorných obrázků, které trefně glosují politické a společenské dění, či třeba populární večerníčkové postavičky Pat a Mat a Bob a Bobek. Jiránek svými kresbami, které se vyznačují osobitou jednoduchou linkou, bavil i ponoukal k zamyšlení téměř půl století. Dnes proslulý výtvarník, karikaturista, ilustrátor a režisér kreslených filmů Vladimír Jiránek ve věku 74 let zemřel.

"Cítím se stále bytostným humoristou, to znamená člověkem, který pozoruje svět, a i při vědomí toho, že svět nikterak veselý není, přesto se pokouší najít úhel pohledu, který to učiní stravitelnější," vyznal se jeden z nejznámějších českých kreslířů před časem v novinovém rozhovoru.

Poslední dvě dekády se Jiránek věnoval hlavně politickým tématům. To, co se novinoví redaktoři snažili sdělit v obsáhlých komentářích, on elegantně vystihl v jediném obrázku. S jeho postřehy se setkávali například čtenáři Lidových novin (s deníkem spolupracoval od roku 1990), Mladé fronty Dnes, internetového deníku Neviditelný pes a dalších.

Jiránek však nebyl jen politickým kreslířem. Celé generace si pamatují neopakovatelné ranní vstávání Boba a Bobka, proslavených králíků z klobouku, jimž dal v roce 1987 výtvarnou podobu stejně jako o něco později postavičkám dvou milých popletů se jmény Pat a Mat z dalšího televizního večerníčkovského seriálu. Je podepsán pod dvacítkou kreslených filmů, vydal přes 15 knížek, je autorem bezpočtu kreseb.

Vladimír Jiránek se narodil 6. června 1938 v Hradci Králové. V roce 1962 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor žurnalistika, hned po škole se však začal věnovat kreslení. Jeho osobitě pointované obrázky vycházely v časopisech Mladý svět, Dikobraz, Melodie, Vesmír či Technický magazín. Koncem 70. let jeho kresby mimo jiné přispěly k popularizaci nově vznikajícího ekologického hnutí Brontosaurus. To mu ostatně vyneslo podobně jako v dřívějším období občasné obstrukce minulého režimu.

V 70. a 80. letech se Jiránek věnoval zejména tvorbě animovaných filmů. V barrandovském Studiu Bratři v triku měl, jak sám vzpomínal, výborné učitele v režisérovi Václavu Bedřichovi či animátoru Josefu Hekrdlovi. Začínal autorskými filmy, většinou tříminutovými, za něž obdržel ve světě řadu cen. Do jeho filmografie patří snímky Automatic (1973), Pivo přes ulici (1974), Hokej je hra (1978) či Zpráva o stavu civilizace (1981). Animovaný film Co jsme udělali slepicím (1977) například získal v roce 1978 na filmovém festivalu v Západním Berlíně hlavní cenu Zlatý medvěd. Přesto největším oceněním byl podle Jiránka zájem diváků či čtenářů.

A ten vždy provází také každou novou autorskou knihu s Jiránkovými kresbami, v nichž často nad světaběhem přemítá obrýlený intelektuál a dělník v rádiovce. První z nich byly Anekdoty o civilizaci (1977) následované tituly Jak je tomu u lidí (1983), Běžte a milujte se (1987) nebo z polistopadové doby Události (1990), Všichni jsme demokrati (1992) a řada dalších. Nepřehlédnutelná je také Jiránkova ilustrátorská tvorba. Svými typickými kresbami doprovodil desítky publikací, k nejznámějším patří kniha Josefa Velka Jak jsem bránil přírodu (1980) nebo Parkinsonovy zákony (C. N. Parkinson, 1984).

Jiránek měl také řadu výstav a získal mnoho ocenění. V roce 2005 jej prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy. V roce 1998 získal cenu Karla Poláčka v kategorii "Humor moudrých".