Kalendárium: Pátek 10. února

Svátek má Mojmír. Je to staré slovanské jméno, které znamená "můj mír"; původně to bylo patrně jméno blahopřejné: "buď můj mír". K jeho známým nositelům patří herec Maděrič nebo kunsthistorik Horyna.

Katolický kalendář připomíná svatou Scholastiku.

Pranostika:

O svaté Scholastice navleč si rukavice.

Před 50 lety, 10. února 1962, se uzavřela životní dráha výtvarného umělce Maxe Švabinského. Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých malířů minulého století je mimořádně bohaté jak co do množství, tak i různorodosti použitých technik.

Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan, se narodil v září 1873 v Kroměříži. Už za studií na pražské Akademii výtvarných umění se zejména jeho portrétní práce vyznačovaly precizností a mimořádnou kvalitou. Právě portréty, na nichž zachytil podobu řady významných osobností své doby, se staly podstatnou složkou jeho pozdější tvorby.

Vedle obrazů a grafik se Švabinský proslavil jako tvůrce návrhů na podobu trojice vitrážových oken katedrály sv. Víta na Hradčanech. Podílel se rovněž na výzdobě pražského Obecního domu či foyeru nedaleko stojící Zemské banky. Švabinského rukopis v neposlední řadě nesly i některé československé bankovky a poštovní známky.

Max Švabinský se věnoval rovněž pedagogické činnosti. V letech 1910 až 1927 vyučoval na pražské Akademii, byl členem výtvarného spolku Mánes a roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a byl rovněž jmenován rytířem francouzské Čestné legie.

Před 80 lety zemřel v americkém Hollywoodu britský spisovatel a scénárista Edgar Wallace. Plodný literát, jehož bibliografie obsahuje přes 90 románů, se proslavil jako autor ve své době velmi oblíbených detektivek a thrillerů. Řada jeho děl se stala předlohou pro filmové zpracování.

Wallace pocházel z chudých poměrů a během svého mládí vystřídal řádu zaměstnání. Několik let sloužil v britské armádě a účastnil se vojenského tažení v Jižní Africe.

Už jeho první detektivní román z roku 1906, který nesl název Čtyři spravedliví, vyvolal velmi pozitivní ohlas u čtenářů. Po úspěchu prvotiny začal Wallace doslova chrlit jedno dílo za druhým, až se dokonce ocitl v podezření, že nemůže být skutečným autorem všech svých knih.

Postupně Wallace vydal přes 90 románů, skoro šest desítek povídkových souborů, 23 her, několik filmových scénářů a jako třešničku na dortu i čtyři sbírky poezie. Asi nejznámějším Wallaceovým dílem dodnes zůstává kniha Zelený lučištník, napsaná ve stylu gotického románu. Na samotném sklonku svého života se Wallace navíc stal jedním ze spoluautorů předlohy pro slavný hollywoodský trhák King Kong.

Před 10 lety, 10. února 2002, zemřela Traudl Jungeová, poslední sekretářka nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Rakovině podlehla shodou okolností jen několik hodin po premiéře filmového dokumentu, jehož byla hlavní protagonistkou.

Jungeová, rodným jménem Gertraud Humpsová, chtěla původně být tanečnicí. Osud ji ale v roce 1942 zavál do říšského kancléřství, kde nejprve třídila poštu určenou pro Adolfa Hitlera a posléze se stala jednou z jeho čtyř osobních sekretářek. Po Vůdcově boku stála Jungeová až do jeho posledních chvil v dubnu 1945. Právě jí Hitler nadiktoval svoji závěť.

Po skončení války žila Jungeová dlouhou dobu v ústraní. Teprve v pokročilém věku ji rakouský režisér André Heller přesvědčil, aby o své práci pro Hitlera promluvila ve filmovém dokumentu nazvaném "V mrtvém úhlu." Jen několik hodin po jeho premiéře na berlínském filmovém festivalu Traudl Jungeová ve věku 81 let zemřela. Její vzpomínky na poslední dny Hitlerova života později posloužily jako podklad pro film Pád Třetí říše.

Árpád Göncz, který 10. února oslaví své 90. narozeniny, je známý především jako někdejší maďarský prezident. Ve stínu jeho politické dráhy zůstává skutečnost, že Göncz je i spisovatelem a překladatelem anglicky psané literatury.

Život budapešťského rodáka a vystudovaného právníka Göncze byl bohatý na dramatické události. Po druhé světové válce se stal činovníkem Nezávislé malorolnické strany, která byla po nástupu komunistů k moci zakázána a Göncz byl coby její představitel deportován do Sovětského svazu.

Po návratu z Ruska se Göncz nevzdával účasti na politickém životě v Maďarsku. Aktivně se podílel na lidovém povstání na podzim roku 1956, po jehož krvavém potlačení byl odsouzen k doživotnímu trestu. Všeobecná amnestie, vyhlášená v roce 1963, mu navrátila svobodu, načež Göncz nastoupil dráhu překladatele a spisovatele.

V sedmdesátých letech se připojil k ilegálnímu disidentskému hnutí a byl spoluautorem protirežimních peticí a publikací. V roce 1988, kdy už maďarský "gulášový socialismus" mlel z posledního, stál Göncz u zrodu politické strany Svaz svobodných demokratů, za který byl zvolen poslancem a krátce i předsedou parlamentu. V srpnu 1990 se stal prvním prezidentem demokratického Maďarska, kterým byl po následujících 10 let.

Narozeniny slaví:

bývalý maďarský prezident Árpád Göncz (1922)

americký herec Robert Wagner (1930)

ruský spisovatel Georgij Vajner (1938)

americká zpěvačka Roberta Flacková (1937)

britský režisér Michael Apted (1941)

americký plavec Mark Spitz (1950)

americký režisér a scenárista Alexander Payne (1961)

americký sprinter, olympijský vítěz Justin Gatlin (1982)

Autor: ČTK
www.ctk.cz