Kalendárium: Čtvrtek 9. února

Americká herečka Mia Farrowová vyzvala OSN k urychlenému rozmístění mírových jednotek na východě Čadu.

vydáno: 08.02.2012, 09:00 | aktualizace: 08.02.2012 09:07

Praha - Čtvrtek 9. února je 40. dnem roku 2012, do konce roku zbývá 326 dní. V pražském Klementinu byla tento den naměřena nejvyšší teplota v roce 1856 (13,5 stupně C) a nejnižší v roce 1956 (minus 22,7 stupně C).

Reklama

Svátek má Apolena. Je to jméno řeckého původu, které znamená "náležející (zasvěcená) bohu Apollonovi, světlodárná". K jeho známějším nositelkám patří herečka Veldová.

Katolický kalendář připomíná svatou Apollonii.

Pranostika:

Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.

 

Před 40 lety, 9. února 1972, zemřel armádní generál Ludvík Krejčí. Tento voják, jenž se proslavil svým působením v řadách legií v Rusku, byl od listopadu 1933 do března 1939 náčelníkem hlavního štábu československé armády. V době mnichovské krize byl pověřen řízením obrany republiky.

Krejčí se narodil v létě roku 1890 v Tuřanech u Brna. Vystudoval vyšší lesnickou školu v Písku a do vypuknutí první světové války pracoval jako lesník. Když konflikt vypukl, sloužil Krejčí jako důstojník rakousko-uherské armády na Balkáně. V květnu 1917 padl do ruského zajetí a následně vstoupil do československých legií na Rusi. Vyznamenal se během bojů o Bachmač a sibiřskou magistrálu a vysloužil si hodnost plukovníka.

Po skončení války a návratu do vlasti jeho hvězda ve vznikající československé armádě rychle stoupala. V roce 1928 jej povýšili do hodnosti divizního generála a o pět let později byl z podnětu prezidenta Masaryka jmenován náčelníkem hlavního štábu. V kritickém září 1938 byl Krejčí jmenován vrchním velitelem operujících armád. Rozhodně odmítal mnichovskou kapitulaci, ale na nátlak politických představitelů ji nakonec armádním rozkazem přijal. Po příchodu nacistů byl penzionován, a přestože se stáhl do ústraní, byl krátce vězněn.

Po osvobození se Krejčí přihlásil do armády, ta ale o něj nestála. Po komunistickém převratu byl dokonce degradován na vojína. Byla mu rovněž odebrána penze, takže se musel živit jako dělník v továrně na knoflíky. Zemřel počátkem února 1972 v nemocnici Ústí nad Orlicí. Hodnost armádního generála byla Krejčímu navrácena až na začátku 90. let.

 

Přesně před rokem, 9. února 2011, se na rychlostní silnici R46 u Prostějova stala tragická dopravní nehoda, která připravila o život šest lidí včetně dítěte. Způsobila ji řidička BMW, která z nezjištěných příčin najela ve vysoké rychlosti do svodidel, načež s vozem přelétla do protisměru, kde se čelně střetla s plně obsazenou škodovkou. Kromě ženy, která nehodu zavinila, zemřel i její německý spolujezdec. V troskách zdemolované felicie pak našel smrt řidič a tři lidé původem z Panamy.

Přesnou příčinu tragické nehody, která se stala zhruba 200 metrů od obchodního domu Kaufland směrem na Brno, se pokoušeli dopravní odborníci zjistit pomocí simulace. Využili přitom záběrů z policejního vrtulníku i výsledku vyšetřování z místa nehody. Žena jela podle znaleckého posudku po dálnici těsně před nehodou rychlostí 146 až 160 kilometrů. Její auto před osudovým střetem nezanechalo žádnou brzdnou stopu.

Rychlostní komunikaci u Prostějova, kde se tragédie stala, již dříve označili odborníci za nebezpečnou. V září 2006 na ní zemřelo pět Poláků, jejichž vůz se srazil s odstaveným kamionem.

 

Před 20 lety, 9. února 1992, se v Praze konal první Ples v opeře. Patronkou a hlavní hvězdou této kulturně-společenské akce tehdy byla Čechoameričanka Ivana Trumpová.

Ples v Opeře je jedním z vrcholů společenské sezóny. Jeho účastníci mívají možnost strávit večer ve společnosti významných osobností kulturního, společenského a politického života. Do Prahy při příležitosti plesu zavítaly kromě již zmíněné Ivany Trumpové i francouzský herec Alain Delon, jeho britský kolega z filmové branže Peter Ustinov, zpěvák Ian Gillian ze skupiny Deep Purple či představitelka Angeliky Michèle Mercierová.

Za kolébku plesů v opeře bývá tradičně považována Paříž, odkud se tento zvyk přenesl do dalších evropských metropolí, mimo jiné do habsburské Vídně. V Praze se první Ples v Opeře konal v roce 1948 a podle pořadatelů měla tato akce široký mezinárodní ohlas. Následující období komunismu nebylo tomuto druhu zábavy příliš nakloněno. Tradice operních plesů tak byla obnovena až po roce 1989, kdy se pražské plesy konaly v letech 1992 až 1995 a znovu od roku 2009.

Letošní ročník plesu bude novorenesanční budova Státní opery hostit za dva týdny, 25. února. Kromě tance se hosté mohou zúčastnit i tradiční plesové tomboly, jejíž výtěžek putuje na dobročinné účely.

 

Před sto lety, 9. února 1912, se v rakouském městečku Schwechat narodil fotbalista a trenér Rudolf Vytlačil. Pod jeho vedením si československá fotbalová reprezentace připsala počátkem 60. let několik významných úspěchů, mezi něž patřil bronz z mistrovství Evropy a účast ve finále světového šampionátu v Chile.

Asi jako většina trenérů odstartoval Vytlačil svou sportovní kariéru coby hráč. Poté co prošel několika rakouskými celky, přestoupil v polovině 30. let do pražské Slavie, s níž se v roce 1938 účastnil finále Středoevropského poháru.

S trénováním začal Vytlačil po druhé světové válce v Meteoru České Budějovice. Po angažmá v několika dalších klubech se v roce 1957 stal ústředním trenérem reprezentace a o rok později poprvé usedl na lavičku národního mužstva. To vedl do roku 1963, poté přešel k olympijskému týmu, s nímž získal stříbro na olympijských hrách v Tokiu.

V polovině 60. let Vytlačil zamířil do Bulharska, kde s týmem Levski Sofia vybojoval titul a s bulharským národním týmem postoupil na mistrovství světa. Poté dovedl k vítězství v lize i Rapid Vídeň, za nějž za mlada sám hrával, a znovu Levski. Na sklonku své kariéry působil jako odborný poradce v několika tuzemských klubech. Zemřel v první červnový den roku 1977.

Narozeniny slaví:

fotbalista a fotbalový trenér Josef Masopust (1931)

průmyslový výtvarník a umělecký sklář Jaroslav Svoboda (1938)

jihoafrický spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu John Maxwell Coetzee (1940)

německý vydavatel Hubert Burda (1940)

americký herec Joe Pesci (1943)

americká herečka Mia Farrowová (1945)

švýcarská právnička, bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponteová (1947)

herečka a zpěvačka Kateřina Brožová (1968)

běloruská sportovní gymnastka, trojnásobná olympijská vítězka Světlana Boginská (1973)

ruská krasobruslařka Irina Slucká (1979)

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět
Další články k tématu: , , ,

Související zprávy

Anketa

Kde budete letos trávit letní dovolenou?
(zpráva)

Celkem hlasovalo 249 uživatelů.
Reklama
Dnes je 23.5.2012, svátek má Vladimír
Reklama
Reklama
Film
Film

Filmový festival v Cannes
Fotogalerie

Soutěže
Soutěže

S filmem 2 dny v New Yorku
Kniha Led v žilách

Velikost textu: a a A