Osm stupňů jógy dle Pataňdžaliho - 7. díl

V současné době má slovo meditace mnoho podob. Některé s meditací nemají nic společného. Například vedené meditace jsou spíše aktivní imaginací, která se používá jako prostředek k rozpoznání duševních obsahů.

K meditačním technikám, které jogíni používají, se správně řadí všechny techniky práce s myslí. Pratjáhára a Dhárana, tedy stupně které jsme popisovali v minulých dílech, jsou ve své podstatě vstupními branami meditace. Pro meditaci je důležité plně ovládnout mysl, a proto většina škol považuje za meditaci již práci s myslí, dechem, cvičení jednobodovosti atd. Meditace ve svém nejvyšším stupni je však o plném prožitku sebe sama jako vědomí JÁ JSEM, které si vše uvědomuje a současně vším proniká. Uvědomujeme si sebe sama jako stvořené i tvořící. JSME ŠIVOU I ŠAKTI. Projeveným i neprojeveným.

Klidové meditace mají své rituály, které je vhodné zpočátku dodržovat. Jedním z nich je stále stejná meditační hodina. Meditujeme nejlépe ráno, kdy jsme vyspalí a v meditaci neusneme.

Bdělost je pro meditaci klíčovým slovem a nejen pro ni. Bdělí bychom měli být stále. Dále je důležité zvolit vhodnou polohu, aby nás tělo obtěžovalo co nejméně. Je jedno, zdali sedíme na židli nebo v lotosovém sedu. Páteř musí být rovná. Zpočátku máme oči zavřené, ale učíme se postupně meditovat s očima otevřenýma. Než přejdeme do stavu, který převyšuje naši totožnost fyzickou, nastolíme si v nitru hlubokou pokoru. Zdaleka ne každému na této planetě je dopřáno spočinout díky meditaci v náruči Boží. Délka meditace je většinou závislá na našich časových možnostech, ale hodina denně je pro jogína minimem.

Je téměř pravidlem, že při meditacích se jogínovi mohou objevovat různé vize, obsahy minulých životů nebo mohou přicházet nejrůznější druhy emocí, vjemy energií a podobně. Je třeba všechny tyto vedlejší meditační projevy nechat přicházet a zase odcházet. Neztotožňovat se s ničím, co se odehrává. Hledat zdroj, kde vše toto vyvstává a sílu, která toto vše tvoří. Za vším, co jest, se nachází jedna jediná síla, energie - tedy ŠAKTI. Vše, co jest, má jediný zdroj - tedy ŠIVU. Spojením vzniká „JÁ JSEM“, tedy jednota, osvícení, SAMADHI.

Meditace také vede k přirozenému čištění karmy ve zrychlené formě.

V meditaci na uvědomění „JÁ JSEM“ je slovo vědomí používáno nikoli jako činnost mozková, logická, ale jako stav, jenž je na mozku, mysli a tělu zcela nezávislý. To znamená, že JSME, EXISTUJEME a uvědomujeme si svou existenci, i když nejsme v těle. Vědomí je zde stále, je neměnné a nesmrtelné. A my jsme toto vědomí, takže naše životy a naše těla se ve vědomí nacházejí. A co více, my jsme jako toto vědomí tvořivou energií - tedy ŠAKTI a současně zdrojem - tedy ŠIVOU. Účelem meditace je právě tento prožitek. Uvědomit si sebe sama ve své ryzí a pravé podstatě, a tuto podstatu žít stále a každodenně, tedy nejen v klidové meditaci.

Autor: JÓGA DNES
www.jogadnes.cz