Jóga a její kořeny v náboženstvích a filozofiích Východu

Vědomí ztělesňuje oblast, kterou registrujeme. Je tím, co si uvědomujeme a prožíváme, ať jsou to myšlenky, představy nebo city, které jsme schopni ovládat vůlí. Jógová praxe sice s vědomím pracuje, ale působení jógy vede hlouběji, až do podvědomí a nevědomí.

Podvědomí je zásobárnou prvků a vazeb, s jejímž obsahem může vědomí podle svého uvážení pracovat. Čerpá z něj různé informace, skutečnosti a zážitky uložené v hloubi naší paměti. Je tedy tím, co máme uloženo v paměti, ale čím se zrovna vědomě nezabýváme, i když máme možnost si to kdykoliv vybavit.

Podvědomí nikdy neodpočívá, pracuje, ať bdíme či sníme. Dokáže pracovat i na více aktivitách najednou.

Třetím stavem vědomí je nevědomí, tajemná vrstva psychiky, kterou není možné si přímo uvědomit, zkontrolovat. Hranici mezi podvědomím a nevědomím přesně neznáme. Tušíme jen, že přechod mezi oběma stavy se děje stále a že u každého z nás je jiný. Jóga do nevědomí dokáže vstoupit a vhodně s ním pracovat. Taková jógová praxe však vyžaduje vedení velmi zkušených učitelů jógy. Do nevědomí patří archetypy neboli vzory s univerzálními obsahy, jako například pojem matka, hrdina či dobro.

Jóga také rozeznává tři stavy vědomí, ale navíc uvádí ještě čtvrtý stav, který předešlé tři stupně přesahuje. Vědomí v bdělém stavu se v józe nazývá džagrat (džagrti) a rozumí se jím stav, kdy je tělo v činnosti, pracují naše smyslové orgány a nižší mysl (manas). Člověk bdí, myslí a jedná. Vědomí získané na této úrovni si cení jóga nejméně. Druhým stavem je spánek zvaný svapna. Smyslové orgány nepracují, jejich funkci přebírá nižší mysl a využívá k tomu imaginaci. Mysl tedy funguje nezávisle na těle a okolním světě. Vše se v nás odehrává pouze na mentální úrovni. Jóga do tohoto režimu umí vstoupit a využít ho k našemu prospěchu. Vědomí nás samých tak může začít růst. Třetím stavem vědomí je bezesný, hluboký spánek nazývaný sušupti, v němž ustane i činnost nižší mysli. Mysl si přestává uvědomovat sama sebe. Smysly jsou absorbovány a my jsme ponořeni dovnitř. Začínáme se stále víc blížit své pravé podstatě a uvědomovat si ji. Tím se čistí naše vyšší mysl označovaná jako buddhi. Turíja je označením pro čtvrtý stav vědomí, který převyšuje všechny předchozí. Je stavem absolutního vědomí, jednoty a blaženosti. Čtvrtý stav není ani vědomím subjektivního, ani vědomím objektivního světa, a dokonce ani vědomím obou dvou. Je něčím odlišným, co v sobě ale prvky subjektivního i objektivního obsahuje. Takový stav vědomí není sám o sobě ani myslícím principem. Je neviditelný, nepostižitelný, neodvozený, nemyslitelný, nepopsatelný. Je čirou esencí Vědomí (čit), je to samotný átman. Dosahuje se ho ve stavu samádhi. Je cílem jógy.

PhDr. Ivana Knaislová a Ing. Jan Knaisl

Autor: JÓGA DNES
www.jogadnes.cz