Olchon na obzoru!

Terén byl dnes asi nejrozmanitější, jaký jsme doposud zažili. Začali jsme na menších torosových polích, okolo poledne jsme přelézali pár trhlin, jednu dokonce s otevřenou vodou, pak se na nás “smála” jedna obrovská asi 2 metry vysoká nakupenina ledu a k večeru jsme se konečně dočkali krásného hladkého ledu - taková cílová rovinka. Celkově bych dnes terén hodnotil jako jeden z těch náročnějších, protože speciálně na těch torosových polích saně moc nejedou... Jsme ale asi už trochu rozejití a v saních je přeci jenom o pár kilo méně, takže jsme i přes to zvládli 28 km. Osobně jsem si celý den myslel, že to bude sotva 25, takže to pro mě bylo večer příjemné překvapení. Ještě k těm torosům. Nejen, že se po nich špatně jde - je to asi jako vláčet ledničku čerstvou oranicí - ale co hůř, na ostrém ledě hrozí proražení saní. Už jsme se o tom určitě zmiňovali, ale je to opravdu věc, která nám stále dělá starosti. I přes to, že jsou sáně o něco lehčí než na začátku, váží i tak dost, a já vždy trnu, když slyším, jak to za mnou rachotí a skáče. Vyhnout se všem kusům ledu se ale bohužel nedá. Respektive se o to ani moc nesnažíme, bylo by to, jako se snažit tančit mezi kapkami deště, a akorát bychom plýtvali energií. Pokud je to tedy možné, snažíme se raději obejít celé pole, ale ne vždy to jde - některá se táhnou kam až oko dohlédne.

Nejlepší zprávou dne je, že se na horizontu konečně objevil ostrov Olchon!!! V dálce už vidíme vysoké kopce u pobřeží, které mají podle mapy okolo 1200 m n. m. Už okolo druhé odpolední jsme v mlze začali pozorovat nějaké náznaky hornatého horizontu, jistí jsme si ale byli až večer. Většinu času máme obě pobřeží schovaná v mracích nebo mlze, takže je to kolikrát těžké rozpoznat, jestli se jedná skutečně o hory nebo jenom tmavší mraky. Oba jsme se na Olchon těšili. Nějak ho oba vidíme jako důležité dělítko - po Olchon je to všechno začátek, po Olchonu jsme už na finálovém úseku :-) Když se člověk podívá do mapy, zjistí, že to moc smysl nedává, protože budeme teprve tak v polovině, ale my to tak prostě vnímáme. Pro naši morálku je prostě Olchon vzpruha!

Celkově jsme dnes na nějakých 260 km, takže do konce ještě okolo 400. Za rohem, že jo? :-) Občas se už večer ve stanu zasníme a dojde i na to, co budeme dělat "potom" - až tu louži přejdeme. První místo v našich prioritách zatím zaujímá "baňa" - pořádná koupel...a pak se uvidí :-) Hygienu to zvládáme sice celkem obstojně, ale teplá sprcha to není... Druhé místo patří pořádnému jídlu, a pak se to různí - manželky, přítelkyně, teplíčko, čisté prádlo, zelená tráva... :-) No, na to ale máme čas, ještě tam nejsme, že?

Dnes budeme usínat za pěkného rámusu - rány praskajícího ledu se rozléhají všude okolo. Solidní šlupky, až se občas i stan zachvěje.

Nakonec bych chtěl všem moc poděkovat za komentáře a za to, že s námi naše dobrodružství prožíváte a prostě že nás čtete, myslíte na nás a fandíte nám! Každý den je čteme a na pár i pošleme odpověď, ale reagovat na všechny je nad naše síly - většinou jsme v polospánku, už když dopisujeme tuhle zprávu, natož psát ještě něco dalšího:-)

Pavel

Další články: Cestopis Expedice Bergans Bajkal 2010

Autor: Pavel Blažek
Bergans Bajkal 2010