Počasí

Obecně platí, že mezi jednotlivými místy v Austrálii panují velké rozdíly v klimatu, což není vzhledem k rozloze tohoto kontinentu nic překvapivého. Každý, kdo se sem vydává a neplánuje cestu na nějaké určité místo, by si měl proto vybrat správnou dobu k návštěvě hlavně podle roční doby. V zásadě byste se měli řídit pravidlem - jedete-li v období evropské zimy, směřujte své cesty na jih kontinentu, jedete-li v létě, pak si vyberte sever.

Věřte, že není větší zklamání, když natěšeni na koupání v moři a sluneční svit přistanete uprostřed července třeba v Adelaide. Teploto vzduchu kolem 12 C vás asi jen těžko zláká k válení se na pláži. Ale když pojedete třeba do Darwinu, zažijete zde příjemných 25 C, moře teplé "akorát" a osvěžující tropický vzdoušek.

Perth je mnohými Australany považován za město s nejlepším klimatem na celém kontinentu. Je to jedno z měst s největším počtem slunečných dní v roce na celém světě. Já osobně jsem si zvláště po svém příletu z lednové Prahy nemohl na zdejší klima absolutně stěžovat. Každý den je obloha jako vymetená, věčně svítí slunce a po dešti ani památky. Teď uprostřed července už mi to zdaleka tak růžové nepřipadá. Prší každý den, ráno a večer nedám bez svetru ani ránu a v noci mi žádná deka nepřipadá dost teplá.

Na druhou stranu jsou tu stále dny, kdy polední slunce ohřeje vzduch natolik, aby člověk mohl vyrazit do ulic v tričku a kraťasech. Příroda je stále stejně zelená a nad hlavami létají papoušci.

Léto začíná v Perthu začátkem prosince. Teploty v té době neklesnou přes den téměř nikdy pod 30 C, v noci se udělá příjemných 18 - 22 C. Výkyvy nastávají jedině směrem nahoru, některé dny může teplota vyšplhat až k závratné čtyřicítce.

Přesto se mi zdá, že tady není nikdy takové horko, jaké může být v Praze při teplotách daleko nižších. Jednak je všude množství zeleně, která osvěžuje vzduch a navíc každé odpoledne svlaží rozpálené ulice tzv. "Fremantle doctor", chladivý mořský vánek přicházející, jak název napovídá, z přístavního Fremantelu.

Ve většině budov k tomu běží příjemná klimatizace, která umožňuje každému podávat plnohodnotné pracovní výkony, což jsem na sobě pocítil během studia.

V průběhu dubna, s nástupem australského podzimu, se podnebí začíná zvolna proměňovat, slunce už zdaleka tak nepálí, vzduch se k večeru ochlazuje, začínají deště. V moři už se koupou jen otužilci. Přechod do zimy pak znamená ještě větší ochlazení po západu slunce a více deště ve formě krátkých, ale vydatných lijáků. Teploty se pohybují v průměru kolem 18 C přes den a 8 C v noci.

Samozřejmě, že takový průběh zimy se na první pohled musí zdát v porovnání s tím, co známe z domova, naprosto úžasný. Byla by to pravda, kdyby většina zdejších lidí nebyla tak otužilá a místnosti byly pořádně vytápěné.

Vynález ústředního topení, které vyhřeje celou budovu na příjemnou teplotu se zde prostě neuchytil. Australané ho považují za zbytečný luxus a svorně tvrdí, že žádné topení vlastně nepotřebují. Vůbec si nechci představit, jak musí být například v domech v takové Tasmánii, kde noční teploty klesají pod bod mrazu.

Když je nejhůře, zatopí se v krbu, nebo se zapne nějaký malý přímotop, případně na sebe navléknou teplý vlněný svetr. Radím proto všem, kdo se na zimu chystají do Perthu, aby si do kufru přibalili dostatečnou zásobu teplého oblečení.

Dobré informace o podnebí v Austrálii můžete najít na http://www.bom.gov.au/, aktuální situace o počasí v Perthu jsou k mání na http://perthcam.bankwest.com.au/full.html.

Autor: Jan Schlindenbuch