Aboriginiové II.

Stejně jako Indiáni žili Aboriginiové v jednotlivých skupinách či kmenech, které měly obvykle vlastní jazyk. Navzájem si prakticky nerozuměli. Kvůli obrovské rozloze země neexistovaly prakticky žádné boje o území. Zajímavostí určitě je, že žádný z kmenů si nevytvořil psané písmo. Všechny legendy, tradice a příběhy se předávaly z generace na generaci vyprávěním, zpěvem, písní a tajemnou řečí symbolických kreseb. Na nejstarších kresbách v jeskyních na severu Austrálie můžeme nalézt vyobrazení rozličných zvířat jako klokanů, ptáků Emu, krokodýlů apod. Tyto malby měly patrně jakýsi náboženský význam a sloužily k uctívání matky přírody a jejích darů, tolik potřebných k obživě. Vypadají poměrně velmi realisticky a neobsahují skoro žádné symboly. Dá se předpokládat, že již v nejstarších dobách malovali Aboriginiové také jiné kresby, známé v současné době, ale ty se samozřejmě nemohly uchovat, vzhledem k použitému materiálu. Malují se totiž na kůru eukalyptových stromů, speciálně upravenou k tomuto účelu. Jejich význam a užitek byl pro kmen obrovský. Když se na takovou kresbu dívá dané problematiky neznalý člověk, nemůže mu připadat ničím víc než zajímavou abstrakcí zařaditelnou do všeobjímající škatulky moderního umění. Pro každého věci znalého Aborigina je však studnicí mnoha informací, někdy i celých příběhů. Hlavní užitou technikou těchto kreseb je metoda malých teček utvářejících výsledné obrazce. Velkou roli hrají syté a pestré přírodní barvy, které vtiskují kresbě emociální složku. Nejdůležitější jsou však symboly, které se zdají jakoby náhodně rozseté po malbě. Samozřejmě, že tomu tak není a každý je umístěn tak, aby zapadal do celkového smyslu. Ten může být všelijaký, dokonce se nedá ani říct, že by každá kresba měla jen jeden smysl, může jich být mnohem více. Tak například může se jednat o příběh z historie kmenů, stejně tak jako o návod k nalezení vody či potravy v poušti, záleží jen na interpretaci. Každý symbol má totiž řadu významů. Například často znázorňované soustředné kružnice mohou znamenat tábořiště, jeskyni, oheň a stejně tak i místo, kde se najde ovoce. Vlnitá čára se zase může vztahovat k vodě, duze, hadu či nalezišti medonosných mravenců. Správný význam závisí na celkovém kontextu. Na některých kresbách hrají důležitou úlohu také barvy, které reprezentují určitou krajinu. Další významnou formou umění byl pro Aboroginy tanec a hudba, které doprovázely všechny významné ceremonie. Zpívaly obvykle ženy, muži je doprovázeli hrou na didgerid. Tento domorodý hudební nástroj, vyrobený z eukalyptového dřeva za přispění termitů, vydává nezaměnitelný zvuk, který dokonale koresponduje s drsnou přírodou a nelehkým životem původních Aboriginiů. Kultura Aboriginiů má světu co nabídnout. Případní zájemci o jeji hlubší poznání se mohou přihlásit ke studiu prakticky na každé australské universitě. Těm ostatním se nabízí množství kvalitních publikací, a také na Internetu existuje množství dobrých stránek. Kresby, didgeridy, bumerangy a jiné tradiční umělecké předměty Aboriginiů se dají v Perthu nalézt prakticky na každém rohu. Žádný obchod se suvenýry se bez nich neobejde. Některé tyto výrobky už samozřejmě mají s těmi původními společné tak jedině jméno, ale při důkladnějším hledání se stále dá obevit obchůdek či galerie s opravdu kvalitním zbožím.

Autor: Jan Schlindenbuch