V cíli

Humor nás ale nepřechází – Héřa se shání po plaveckých křidélkách a vodním kole… V karavanu se nás tísní devět, ostatní sedí v autech a nejmenší a největší členové naší výpravy (20 měsíců a 83 cm a 37 let a 202 cm) polehávají ve stanu. Jakmile se déšť trochu uklidní, jsme připraveni vyrazit. Kolem osmé telefonuje pan Giuseppe Trieste a ujišťuje se, zda dorazíme včas. Zatím ale počasí není příznivé a start je stále v nedohlednu. Giuseppe navrhuje, ať přijedeme „campery“ (karavany), ale to důrazně odmítáme – naše cesta by nebyla splněna.

V Římě, na místě srazu s dalšími cyklisty, kteří nás mají provézt Římem, máme být o půl čtvrté a při vzdálenosti asi 95 km to bude nadoraz. Vůbec z té honičky o čas nejsem nadšený, ale co se dá dělat. Vyrážíme krátce po deváté. Naštěstí bychom neměli nikde bloudit, protože ještě večer jsme si v MapSource celou cestu naplánovali. Překvapit by nás tedy nic nemělo. Většina cesty vede po státovce ss1. Vozovka není moc kvalitní a fouká silný protivítr, nicméně tempo je poměrně vysoké. Konečně jedeme po pobřeží, jak jsme si to přáli i předchozí dny, ale požitek z toho žádný extra nemáme. Všechny naše doprovodné vozy jedou jen pár minut od nás. Všichni jsme netrpěliví z finálového dojezdu.

Do předměstí Říma vjíždíme po malé silnici od severní strany letiště. Proti nám jede policejní auto, které se s houkačkou otáčí a míří do centra. Nevím, jestli to bylo kvůli nám, že jsme očekáváni nebo z jiného důvodu. První možnost je nám samozřejmě příjemnější. Míříme na křižovatku Via della Magliana a Piazza Antonio Meucci. Kličkování mezi auty je nepříjemné, co chvíli nám někdo vjede do cesty – bez blinkrů, bez přednosti v jízdě.

Přijíždíme přesně. Posledních 5 kilometrů nás doprovází asi osm cyklistů směrem k budově E.U.R., kde máme stanoven cíl dnešní etapy i celé letošní cesty. Vítá nás Giuseppe Trieste, starosta 12. římského okrsku a několik další, nejspíš velmi důležitých, lidí. Následuje tisková konference a malé pohoštění. Jsme unaveni, ale šťastní, že jsme úspěšně absolvovali letošní velkou cestu. Spolu s Héřou jsme ujeli 1659 km, přejeli Alpy a Apeniny, dotkli se moře a přesvědčili se o tom, že všechny cesty skutečně vedou do Říma.

Zítra máme před sebou volný den a ve čtvrtek nás čeká setkání s velvyslancem ve Vatikánu panem dr. Pavlem Vošalíkem, oběd s presidentem organizace Fiaba a pak konečně prohlídka Vatikánu a Říma. A zcela neplánovaně jsme hosty dopoledního vysílání veřejnoprávní televize RAI1. Rád bych poděkoval všem, kteří se jakýmkoli způsobem na projektu podíleli a podílejí, všem sponzorům, partnerům, kamarádům, rodinám…

A samozřejmě také všem, kteří Héřovu Cestu za snem sledují a drželi palce. Buďte nám i nadále nakloněni.

Za všechny zdraví Mejla

Autor: Miloslav Doležal
Cestazasnem.cz