Cesta za snem 2011 - 9. etapa: Sladké moře

Héřův plán vyjet kolem osmé, abychom se parnu vyhnuli, nevyšel – snídali jsme rozvážně, balili dlouho… Start byl v půl desáté. Měli jsme doporučeno hned v Pietramurata najet na „pistaciclabile“ (cyklostezka – pozn. překl.), ale krásný asfalt se po dvou kilometrech změnil ve štěrkovou cestu, což někteří nebrali právě s velkým vděkem. Mrmlali skoro 8 km. U vodní elektrárny ve Fies na nás čekala Lucčina mamka Mirka, která nám byla na dalších asi 30 kilometrů průvodkyní.

„Pistaciclabile“ proťala Arco a pokračovala do Riva del Garda, k severnímu břehu jezera Lago di Garda. Stanuli jsme v němém úžasu. Mnozí z nás tu už někdy projeli autem, ale jet tudy kole, je opravdu velký zážitek. Čekala nás cesta po levém břehu přes Malcesine, což je asi tak na hranici horní třetiny a tam jsme si dopřáli občerstvení a prvního koupání. Voda byla lahodná. Skoro bychom usnuli. Zde se s námi Mirka rozloučila a vyrazila na kole zpět. Pokud to dobře počítám, jela nám naproti – to bylo 10km, pak 30 km s námi a 30 zpět, pak asi 15 km do práce a zpět domů, je to 90 km! Smekáme! Itálie je plná cyklistů a vyjížďky kolem padesáti až sta kilometrů jsou docela běžné.

Po dalších asi 25 kilometrech jsme si udělali další pauzu a vyčkávali zprávy od Lucie, která jela napřed hledat vhodný kemp. Konečně přišly souřadnice a my vyrazili na poslední část dnešní etapy. Asi 8 km před cílem v Peschiera del Garda starý otec píchl, ale už nebyla síla na opravu, tak jen duši dofoukl a pokračoval dál. Po dalších asi pěti kilometrech ještě jednou a na poloprázdné duši dojel až ke karavanům.

Lucia připravila fantastické Pasta carbonara, Héřa studuje mapu se zítřejší trasou, Kuba stříhá video a já s Luckou řešíme plán zítřejšího setkání se starostou města Parma. A starý otec se necítí dobře – vzal si Paralen a šel brzy spát. Zítra nás čeká nějakých 120 km.

Zdraví Mejla & spol.

Autor: Miloslav Doležal
Cestazasnem.cz