Ostrov Vancouver Island - Victoria

Victoria je mnohem menší než Vancouver, ale je tam k vidění mnohem více historie. Viktoria a Vancouver byly první oblastí osídlenou přistěhovalci z Anglie a jiných zemí. Tato oblast byla osídlena mnohem dříve než ostatní provincie Kanady, a tak jako většina měst na Západě, zažila Viktorie největší období rozmachu po objevení zlata. Jelikož oblast nemá železnici, nevznikl zde žádný průmysl. Většina obyvatel se živí cestovním ruchem. Na ostrově samozřejmě nechybí několik provinčních parků.

Můj pobyt na ostrově začínal víkendem. První dny ve Victorii jsem byla ubytovaná u jedné paní, která měla všechno perfektně zorganizované, a tak jsem se nemusela vůbec o nic starat. V pátek večer, v den příjezdu, jsem se ještě jela podívat do blízké indiánské rezervace, kde se konal rodinný indiánský Pow Wow. Nebyla to žádná turistická akce, spíše rodinná záležitost, ale všichni byli vítáni. Kanada je zemí mnoha národností a ras, takže si člověk brzy zvykne na to, že tu potká bělochy, černochy i indiány. Tolik opravdových indiánů jsem nikdy v životě neviděla. Autentickou atmosféru ještě umocňovalo jejich tradiční oblečení. Někteří přijeli z Montany a Alberty, jiní z Britské Kolumbie nebo státu Washinghton. Skutečné Pow Wow začínalo až o den později, my jsme se zúčastnili slavnostního zahájení, na kterém tancovali převážně indiánské děti.

Jedním z důvodů, proč jsem se vydala do Victorie, byla touha vidět velryby, a to se mi splnilo hned v sobotu ráno. Vydala jsem se za nimi do jejich vlastního prostředí. Ve Viktorii je mnoho společností, které pořádají tzv. Whalewhatching Tours neboli výpravy za sledováním velryb. Zájemci si mohou zvolit společnost také podle toho, jestli chtějí podniknout výpravu na skútru, motorovém člunu nebo větší lodi, kde jsou i kajuty a záchody. Společnosti získávají od lodí na moři aktuální informace, kde je zrovna možné velryby pozorovat. Já jsem si společnost nijak zvlášť nevybírala. Vstoupila jsem do jedné informační kanceláře, která právě v té chvíli dostala rádiovým spojením čerstvou zprávu o výskytu velryb. Loď byla do deseti minut připravena a já se bez dlouhého přemýšlení přihlásila. Nebylo na co čekat, a tak mě i další zájemce navlékli do červených kombinéz, ve kterých jsme vypadali, jako bychom se chystali spíš na Mars než za velrybami.

Autor: Petra Davidová